Typy jizev
Ačkoliv většina jizev nepůsobí naštěstí svým nositelům žádné větší problémy, některé jejich typy bývají častěji problematické. Které to jsou?
- Atrofické (zakrnělé) jizvy
V tomto případě se rána nehojí správně, protože se nevytváří dostatek vláken pojivové tkáně. Výsledná jizva je ponořená pod úroveň okolní kůže (např. jizvy po akné).
- Hypertrofické (přebujelé) jizvy
Tyto jizvy jsou naopak výsledkem nadprodukce vláken pojivové tkáně během hojení nebo těsně po zahojení rány. Jizva má tendenci vzdouvat se a vystupovat nad úroveň okolní kůže, přitom se ale nerozšiřuje mimo oblast původního poranění. Hypertrofické jizvy jsou časté zejména v případě, když se rána od počátku neznehybní nebo nechrání. Vznikají také po poraněních, do nichž se dostala infekce.
- Keloidy
Jizvy tohoto typu mají tendenci se tvořit ještě dlouho po zahojení rány. Jejich vznik způsobuje masivní nadprodukce vláken pojivové tkáně - ta pak přerůstá ránu i do okolí na zdravou kůži jako klepeta kraba. Keloidy nejčastěji postihují dívky a mladé ženy, tvoří se také často na místech s vysokým napětím kůže. Tendence k tvorbě keloidů bývá dědičná. Keloidy se vyskytují desetkrát častěji u lidí s jinou než bílou barvou kůže.
Přečtěte si, jak správně pečovat o jednotlivé typy jizev, ve zvláštním článku.